Jednou z největších změn, které zákon přináší, je posunutí konce skládkování využitelného odpadu o šest let, tedy z roku 2024 na rok 2030. Postupně se budou navyšovat poplatky za skládkování odpadu. Ze 500 korun za tunu v roce 2020 vzroste částka postupně do roku 2029 až na 1 850 korun za tunu. Pro obce, které se původci odpadu stávají ve chvíli, kdy občané uloží odpad na místa obcí k tomu určená, to znamená navýšení nákladů spojených s uložením směsného komunálního odpadu na skládkách. Dosáhnout snížení těchto nákladů mohou obce za pomoci tzv. třídící slevy. Proto je v zájmu samospráv „naučit“ občany co nejvíce třídit. Mimochodem, před obcemi stojí velká výzva: podle zákona musí do roku 2030 zajistit, aby tříděný odpad tvořil 65 % z celkového objemu komunálního odpadu. Nyní je to 38 %...

Zastupitelstva schvalují nové obecní vyhlášky

Pro obce tedy z nové legislativy vyplývají mnohé povinnosti. Tou základní je nutnost přijmout obecní vyhlášku, a to s účinností nejpozději k 1. 1. 2022. Pokud by obce nestihly vyhlášku schválit, nebudou moci k 1. lednu příštího roku vybírat poplatky za odpad. Jak do nové obecní vyhlášky co nejsrozumitelněji promítnout novou legislativu a jaké možnosti mají obce co se týče vybírání „poplatků za odpad“ radil starostům obcí na Voticku na pracovním setkání 1. října Ing. Zdeněk Šusta z odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra.  Setkání zorganizoval Mikroregion Voticko a starostové na něm využili přítomnosti dalších odborníků – Ing. Jiřího Práška z odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí Městského úřadu Votice, Ing. Martina Slavíka a Davida Sloupa z COMPAGu Votice nebo Jiřího Jantače a Michala Zemana ze společnosti ARCH consulting, která se podílela na přípravě a zpracování analýz obcí a zadávacím řízení na odpadové služby na území Mikroregionu Voticko.
Na pracovním setkání se starostové věnovali hlavně praktické přípravě obecních vyhlášek s s tím souvisejících problémů. Zabývali se stanovením sazby poplatku, ale také zohledněním potřeb občanů, tak, aby byl systém spravedlivý a občané měli motivaci ke třídění odpadu.
 
Door-to-door jako efektivní systém sběru odpadu

5. listopadu se starostové se zástupci COMPAGu Votice, společnosti ARCH consulting a votického městského úřadu setkali nad tématem odpadů podruhé. Debatovali o systému svozu komunálního odpadu, tříděním popela ze směsného komunálního odpadu, možných slevách pro poplatníky nebo o identifikačním systému nádob, které usnadní práci svozové firmě. Ing. Jiří Prášek z Městského úřadu Votice představil výsledky pilotního projektu města, kdy byl systémem door-to-door realizován sběr PET lahví. Během svozu bylo občany odevzdáno ve žlutých pytlích 15 až 16 tisíc kusů PET lahví – zhruba 430 kg plastu. Na třídící lince v Přibyšicích byly „odhaleny“ pouze dva pytle s odpadem, který do nich nepatřil. Když byl tento svoz systémem door-to-door porovnán se svozem plastů ze sběrných míst, bylo na první pohled jasné, že novým systémem byl získán odpad kvalitnější, navíc s přímým zapojením veřejnosti.  Město plánuje systém door-to-door zavádět i pro další komodity. To by mělo pomoci zmírnit přetížení sběrných míst a také snížit objem směsného komunálního odpadu.

Umíme třídit? Příklad z Ratměřic

Zajímavé závěry vyplynuly z rozboru směsného komunálního odpadu vzorové obce. Společnost ARCH consulting zpracovala tento rozbor pro obec Ratměřice. Cílem bylo získat reálnou představu o složení směsného komunálního odpadu obce, úrovni třídění odpadů občany a odhalení potenciálu další separace odpadů. Ačkoli občané různých obcí na Voticku třídí různou intenzitou a z jednoho rozboru nelze paušálně stanovit, které komodity jsou v rámci celého Mikroregionu Voticko nedostatečně tříděny, Ratměřice mají díky rozboru jasno, na třídění jakých složek odpadů se zaměřit, aby v budoucnu ve směsném komunálním odpadu.
Rozboru se 14. října na votické skládce „podrobil“ obsah čtrnácti menších nádob (120 a 240 litrů) svezených od ratměřických rodinných domků a jedné velké nádoby (1 100 litrů), svezené z osady Skrýšov. Ratměřický rozbor ukázal, že z celkových takřka 314 kilogramů směsného odpadu by bylo možno 51 % dále vytřídit. Největší potenciál pro další vytřídění měly SEPAR odpady (32 %), u kterých bylo zjištěno výrazně nadprůměrné množství plastů, nápojových kartonů a textilních materiálů. Naopak papír, lepenku, skla a kovy obsahoval vzorek, pokud srovnáme s celorepublikovými hodnotami, podprůměrně.  Další hlavní složkou vzorku byl biologicky rozložitelný odpad (18 %), který se ale z 13,88 % skládal z kuchyňského gastroodpadu.
Obecně lze říci, že velkým objemem plastů v popelnicích se nepotýkají jen Ratměřice. Lidé si totiž často nejsou jisti, které plasty do žlutých kontejnerů patří a které by naopak měly skončit ve směsném odpadu. Rady si často neví ani v případě plastových obalů znečištěných od potravin. Drobné znečištění plastových obalů nevadí. Je však dobré mít na paměti, že zbytky obsahu omezují recyklaci vytříděných obalů. A také znepříjemňují život obsluze dotřiďovacích linek. Větším problémem je ale mastnota. Lahev od rostlinného oleje je proto potřeba vymýt. Vymýt nebo alespoň pořádně vyškrábat byste měli i plastový kelímek od jogurtu.  Naopak se není třeba bát do tříděného odpadu vyhodit prázdné obaly od mýdel nebo šamponů. Naopak plastové obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek do žlutého kontejneru nepatří vůbec, stejně jako třeba lino. Ono není na škodu si občas zásady recyklace zopakovat. Tak schválně: kam byste „uložili“ polystyrenovou krabičku od oběda?

Jak dál s odpady a co může udělat každý z nás?

Téma odpadů pálí dlouhodobě všechny obce na Voticku. Bývá „stálicí“ pravidelných členských schůzí zástupců obcí Mikroregionu Voticko a jeho trvalou připomínkou je zaplňující se votická skládka a mnohde přeplněné popelnice na směsný odpad, v lepším případě kontejnery na sběrných místech. Je třeba si uvědomit, že sebelepší zákon o odpadech nebo obecní vyhláška nás problému nezbaví, pouze může napomoci jeho řešení. Mnohem důležitější bude do budoucna vzniku odpadů předcházet. Opustit sice pohodlné, ale neudržitelné vzory výroby a spotřeby a změnit životní styl. Může se zdát, že jako jednotlivci máme málo možností, jak předcházet vzniku odpadu, ale opak je pravdou. Zkusme si uvědomit, kolik energie, přírodních zdrojů a práce jiných lidí je v potravinách či výrobcích uloženo a začněme si jich více vážit a méně jimi plýtvat. Také platí, že o co nemáme jako zákazníci zájem, to po čase z nabídky přirozeně zmizí a naopak, co si žádáme, to se rozvíjí. Možná že to je recept k zodpovědnému přístupu, kdy malé změny v našich domácnostech mohou ve svém důsledku přinést velké globální změny.
Pokud vás toto téma zaujalo, na internetu najdete velké množství odkazů s informacemi. Pokud hledáte praktické návody pro svoji domácnost, jak předcházet odpadům z potravin, jak produkovat méně elektroodpadu, textilního odpadu nebo odpadů z obalů, jednoduché návody najdete na webu Ministerstva životního prostředí. Konkrétně stačí do Google vyhledávače zadat „Průvodce předcházení vzniku odpadů v domácnosti“. Přesvědčí vás o tom, že i malé změny mohou mít na životní prostředí velké pozitivní důsledky a také vám většinou ušetří nemalé peníze.

Mikroregion Voticko