Mikroregion Votice

Archiv novinek

Co přinesl uplynulý rok školám v mikroregionu aneb úskalí ředitelské profese

čec 29, 2022

Poslední schůzkou řídícího výboru zakončil školní rok Místní akční program rozvoje vzdělávání v ORP Votice. Ten funguje už sedmým rokem, momentálně vstoupil do třetí etapy a jeho úkolem je pomáhat spolupráci mezi všemi organizacemi, které se na Voticku podílejí na vzdělávání. Ať už jsou to mateřské a základní školy, od Miličína po Olbramovice a Vrchotovy Janovice, nízkoprahové středisko Sibiř, skaut, základní umělecká škola, sportovní oddíly nebo městská knihovna.

Posledních šest měsíců bylo konečně obdobím jisté konsolidace – uklidnění po několikaletém online vzdělávání, ale také obdobím dalších změn. Pokud jde o školy, pro jejich kvalitu a její dlouhodobou udržitelnost je klíčová pozice ředitelky či ředitele. V tomto smyslu nejstabilněji fungují školy ve Voticích, v Jankově a v Miličíně, kde je buď vedení ve funkci přinejmenším poslední čtyři až šest let, případně i noví lidé ve funkcích umí udržet směr a kontinuitu. Změnilo se vedení mateřské školy v Heřmaničkách a další změny právě probíhají. Novou ředitelku má po konkurzu základní a mateřská škola ve Vrchotových Janovicích, novou ředitelku nebo ředitele hledají v Olbramovicích.

S tím souvisela i debata posledního řídícího výboru MAP, který se zabýval právě úskalími ředitelské profese.  Dlouhodobým problém je fakt, že ředitel je kromě všech povinností také správcem budovy a veškeré techniky ve škole, kromě toho je zodpovědný za veškerý personál. Tato činnost mu zabírá osmdesát procent času a jen ten zbytek může věnovat pedagogické práci a vedení učitelů. To je dlouhodobě neudržitelné: Zvlášť naléhavé je to na menších školách, to jsou v případě tohoto regionu všechny kromě Votické. Na velké škole má ředitelka přece jen možnost mít více zástupců, rozpočet takové školy umožnuje mít hospodářku. Na menších školách je na většinu činností ředitel sám. Ředitelky a ředitelé votického MAPu se shodují, že by jim pomohla nová, státem placená pozice ředitele – manažera pro technickou správu budov a další ekonomické a organizační činnosti. V tomto směru se postoj zdejších ředitelů nijak neliší od názoru prakticky všech ředitelů veřejných škol v České republice.

Poslední tři roky – dva covidové a půlrok s uprchlickou vlnou – tento problém ještě zdůraznily. Příval psychických problémů žáků včetně sebepoškozování, mnohem větší rozdíly ve vzdělávacích výsledcích dětí, které jsou způsobené distanční výukou a rozdílnou mírou podpory v rodinách, nárůst práce pro školní psychology a speciální pedagogy, do toho příchod desítek děti válečných uprchlíků. Vedení škol musí řešit problémy, s nimiž se do této doby nesetkávalo. Personální posila bohužel není na dohled. V něčem si mohou školy v regionu pomoci navzájem, v něčem pomůže podpora práce školních psychologů – na zdejších školách zatím působí dva. Ale je zřejmé, že je třeba hledat další možnosti podpory jak vedení škol, tak pedagogických sborů.  Což by měli vzít na vědomí zřizovatelé škol, ale vlastně i veřejnost, tedy čtenáři těchto novin.

Tomáš Feřtek, MAP